Malý konkurz či neformální restrukturalizaci, jejíž součástí je dočasná ochrana před věřiteli, řeší návrh zákona o dočasné ochraně podnikatele ve finančních potížích, který v úterý schválilo plénum Národní rady (NR) SR. Hlasovalo pro něj všech 135 přítomných poslanců. Zákon by měl být účinný od začátku příštího roku a plynule by tak navázal na dnes platnou dočasnou ochranu podnikatelů.
„Cílem návrhu zákona je proto poskytnutí dostatečného časového rámce podnikatelům ve finančních potížích pro účely pokračování v provozování podniku podle vzoru dočasné ochrany,“ uvedl resort spravedlnosti v předkládací zprávě k zákonu. O poskytnutí dočasné ochrany bude oprávněn žádat podnikatel provozující podnik se sídlem nebo místem podnikání na území Slovenska. S dočasnou ochranou musí souhlasit nadpoloviční většina věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek. O dočasnou ochranu by mělo být možné žádat pouze v omezeném časovém období po účinnosti tohoto zákona.
Současně platná právní úprava dočasné ochrany, kterou stát zavedl pro pandemii onemocnění COVID-19, má omezenou platnost do konce roku. Dočasnou ochranu před věřiteli by podle schválené legislativy měly firmy dostat nejvíce na tři měsíce, to znamená ode dne následujícího po dni zveřejnění této informace v Obchodním věstníku, přičemž podnikatel pod dočasnou ochranou může podat žádost o prodloužení dočasné ochrany na další tři měsíce.
Návrh zákona zároveň přináší i nízkonákladový rychlý malý konkurz. Opatření je určeno pro malé firmy a malých podnikatelů. Návrh podstatně zjednodušuje pravidla na vedení konkurzu. Konkurz v případě malého konkurzu je likvidačním řízením, ve kterém neexistuje zájem na pokračování v provozu podniku, případně je zanedbatelný, a tento jednoznačně převyšuje zájem věřitelů na uspokojení jejich pohledávek. Cílem návrhu zákona je proto vykonstruovat jednoduché, efektivní, hospodárné a rychlé likvidační řízení.
Právní úprava dočasné ochrany má být dostupná pro všechny subjekty, které mají na území ČR centrum hlavních zájmů. Tím by se měla odstranit diskriminaci subjektů, které jsou zahraničními osobami se sídlem mimo území ČR, ale mají podnik nebo jeho organizační složku umístěnou na území Slovenska, pokud mají v ČR i centrum hlavních zájmů.
Z pozměňovacího návrhu z výborů, který plénum schválilo, také vyplývá, že ochrana majetku podnikatele pod dočasnou ochranou se vztahuje pouze na pohledávky, které vůči podnikateli pod dočasnou ochranou vznikly před poskytnutím dočasné ochrany. Exekuční imunita během dočasné ochrany však musí respektovat existenci specifických pravidel platných pro pohledávky, které vznikly například při realizaci společných programů ČR a Evropské unie (EU), které jsou financovány z fondů EU.
